Před hřbitovem vedle kostela stával ve středověku hrad. Patřil vladykům z Lelekovic, kteří zde měli své sídlo. Byl postaven ve čtyřicátých letech 14. století. Hrad měl oválný půdorys a byl obehnán hradbami. Hlavní budovou byl palác. Jezdilo se do něj věžovou bránou opatřenou padacím mostem. Hrad byl postupně rozšiřován, ale za bojů mezi Joštem a Prokopem, syny markraběte Jana Jindřicha, byl dobyt a od té doby (začátek 15. století ) leží v sutinách. V 80. letech zde proběhl archeologický výzkum, pri němž se nalezly i některé historické předměty jako například meč, přezky, dělové koule, apod. Jelikož však nebylo dost peněz na rekonstrukci, musel být hrad zasypán, aby nedocházelo k jeho demolování.

Bylo zvoleno výhodně na okraji hlubokých lesů, při soutoku dvou potoků. Umístění zajišťovalo pro obyvatele stavební materiál, palivo  a obživu, jak z lovu zvěře a obdělávání zemědělské půdy, tak i z obchodu s blízkým městem Brnem a tehdy ještě samostatným Královým Polem. Obchodovalo se s dřevem, štěrkem, páleným vápnem, i se zemědělskými produkty, masem a rybami. Velký význam pro život obyvatel Lelekovic měla i obchodní cesta z Brna do Prahy, procházející ve vzdálenosti jednoho kilometru západně od vsi.
Na jihozápadní straně pahorku, který spadal dost příkře k soutoku potoků, bylo vybudováno opevněné sídlo - hrad nebo tvrz. Přístup k hradu byl ze severovýchodní strany. Z ostatních stran byl chráněn jak rybníky, které se pod hradem rozlévaly, tak i strmými svahy

Místo, kde stávalo ve středověku feudální sídlo - středisko lelekovického panství, bylo přibližně určeno místním názvem "Hrad", také "Hradisko" i ojedinělými, náhodnými nálezy zlomků středověké keramiky a železného sekáče.
Zjišťovací výzkum v letech 1979 a 1980 lokalizaci potvrdil a současně prokázal, že zde jsou zachovány zbytky zdí i poměrně bohaté doklady materiální kultury středověku (keramika, železné předměty). Jedná se o prostor před vstupem na místní hřbitov, kde se začal budovat urnový háj. Plánované budování urnového háje bylo roku 1983 bezprostředním impulsem k zahájení systematického výzkumu Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně. Jeho cílem bylo prozkoumat celou plochu, na níž měl být urnový háj umístěn. Přestože výzkum není ještě zdaleka ukončen a dosavadní nálezy podrobně vyhodnoceny, poskytl nám vedoucí výzkumu PhDr. Josef Unger CSc., pro toto pojednání, velmi zajímavé, nové informace.
Největším překvapením dosavadního výzkumu je zjištění stop po osídlení ostrožny již v době, kterou archeologové nazývají mladší dobou hradištní, tj. 11. až 12. století. Tím se posouvá historie Lelekovic o jedno až dvě století před první písemnou zprávu z roku 1288.

Hrad nebo tvrz byl postaven, podle současného stavu výzkumu, až na sklonku 13. století a existoval do počátku 15. století.

Jednalo se o sídlo s obvodovou zástavbou, kde obytné a hospodářské budovy byly přistaveny ke hradbě a byly přístupné z nezastavěného nádvoří.
V létech 1983-1987 se podařilo odkrýt čtyř-prostorový trakt přistavený k hradbě na západní straně. Přístup do dvou podsklepených prostor tohoto traktu byl z nádvoří rampovitým, krytým vchodem.
Byla zde umístěna sušárna a další místnost. Na jižní straně navazovala na tento trakt budova s velkým hlubokým sklepem, přístupným původně po strmých schodech. Na nádvoří byla objevena pec.  Zbytek hradu je zatím ukryt v zemi a čeká na prozkoumání.

Budovy byly postaveny většinou z kamene těženého na místě a v nedalekém okolí. Jen některé kamenicky opracované články ostění oken a dveří byly tesány z pískovce nebo vápence dováženého i několik desítek kilometrů. K obezdění oken a dveří se používaly cihly různých formátů. Střechy byly kryty prejzy a částečně i břidlicí. Podlahu některých místností tvořily čtvercové i trojúhelníkové dlaždice. Zlomky omítky se zbytky malby dokazují honosnou výzdobu některých místností. Velká koncentrace zlomků kachlů v prostoru za sušárnou dosvědčuje existenci kachlových kamen, které v té době patřily k luxusním otopným zařízením. Šlechtické prostředí charakterizují zlomky skleněných nádob - například číší. Z nalezených předmětů jsou nejčastější zlomky keramiky dokládající užívání hrnců, džbánů, mís, pokliček, pohárů, zásobnic a kahánků.

Na nádvoří byly objeveny jamky po mnoha kůlech, jejichž účel zůstává zatím nejasný. Pro datování má velký význam i nález mince - pražského groše Václava IV., raženého před rokem 1400. Pozoruhodné jsou nálezy zlomků ze tří různých destilačních přístrojů, které patří k nejstarším u nás. Při výzkumu se našly jak součásti hospodářského vybavení (hřebeny, visací zámek, nože, srp), tak i doklady výzbroje (ostruhy, šipky a kopí. Patrně středověkého původu je i olověná kulička - náboj do palné zbraně zvané píšťala. Roku 1987 byl učiněn i důležitý nález, který můžeme spojit s konkrétní historickou událostí - dobýváním hradu. Ve sklepě, na jihozápadním okraji opevněného areálu, ležela rozbitá, pečlivě opracovaná kamenná koule o průměru 350 milimetru. Zřejmě byla vystřelena na hrad pri obléhání na počátku 15. století z velkého děla (bombardy) a nárazem o zdivo se rozbila.
Kostěný odpad a polotovary, nalezené pri výzkumu, jsou dokladem výroby kostěných předmětů přímo na hrade. Snad zde vyřezali z kosti i drobnou hlavičku vlka, nelezenou u vstupu do velkého sklepa. Pro poznání skladby potravy mají velkou důležitost nacházené zvířecí kosti. Nalezené uhlíky umožní zase poznat druhy používaného dřeva.

Poznatky, o které nás obohatil dosavadní archeologický výzkum, jsou nemalé. Prokázal osídlení místa v 11. až 12. století, doložil existenci lelekovického hradu nebo tvrze v době od konce 13. do počátku 15. století. Doložil obléhání hradu, získal předměty související s hmotnou kulturou nižší šlechty a řadu dalších poznatků. Jeho největším přínosem bude však teprve komplexní prozkoumání a vědecké vyhodnocení celého opevněného areálu, na než si musíme ještě několik let počkat.

Pohled na místo kde stával hrad - | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |