Romantiku skalnatého hřebenu Babího lomu zvedajícího se nad obcí Lelekovice severně od Brna objevili naši předkové již v 60. letech 19. století. Tehdejší brněnský starosta Christian d’Elvert zde nechal zřídit pohodlné lesní cesty, které o dvacet let později (kolem roku 1882) doplnily dva vyhlídkové objekty.současnosti  

Oba vybudovala místní sekce Rakouského turistického klubu. Na severním, vyšším, vrcholu se ve výšce 562 m se zvedala dřevená trámová rozhledna nesoucí jméno brněnského starosty Rohrera.

Jižní vrchol (521 m) zdobila Ripkova vyhlídka, krytý dřevený pavilon nazvaný jménem předsedy klubu. A nedaleko odtud stála ještě dřevená Wieserova chata (pojmenovaná podle lesního rady), poskytující turistům úkryt před nepohodou a základní občerstvení. Vycházky na Babí lom si oblíbili jak němečtí tak i čeští obyvatelé Brna. Rád na ne po létech vzpomínal např.. Petr Bezruč, jenž sem přicházel každoročně 1. listopadu, aby zapálenými svíčkami uctil s přáteli památku zesnulých kamarádů.

Rozhledna i altán sloužily návštěvníkům až do začátku druhé světové války, během níž zanikly. Myšlenka na výstavbu nové rozhledny se zrodila v roce 1958 na půdě tehdejšího Československého svazu tělesné výchovy. Po zvážení různých alternativ byl nakonec jako vhodnější vybrán jižní vrchol, kde dříve stával dřevený altán. Projekt patnáctimetrové betonové věže vypracoval brněnský architekt Mojmír Korvas a realizaci si vzali na starost členové tělovýchovné jednoty Sokol Lelekovice. Jejich rukama prošlo na 70 kubíků písku, 30 kubíků kamene a velké množství železných konstrukčních dílů, než mohla být stavba v hodnotě 160 tisíc Kčs dokončena a předána veřejnosti. Stalo se tak 15. května 1961.

Volně přístupná rozhledna od té doby nepřetržitě slouží návštěvníkům Babího lomu. V minulém roce oslavila své 40. narozeniny.

Okolí Babího lomu nabízí také možnosti sportovního vyžití jako například horolezecké stěny s menší obtížností, turistické a lesní cesty pro možnost rekreačního běhu.

V roce 2001 na místě zvaném "Lavky" bylo zbudováno oddechové místo s možností protáhnutí těla na takzvaném "Lelkovadlu"

Jeho autorem je výtvarník p. Novák.



Lelkovač má sloužit zejména obyvatelům obce Lelekovice, neboť ti rádi lelkují. Pokud se svých lelků chtějí zbavit, stačí prý projít Lelkovačem. Lelci se uchytí v hnízdě nahoře a on může osvobozen odejít za svou prací.