Navigace

Obsah

    POČÁTKY LELEKOVIC

Převzato z výroční ročenky - sepsal Bronislav Mašek, upravil Martin Culek.

"Ve jménu Páně, amen."
Vykonaný čin se proto vkládá do listiny, aby nebyl zapomenut. Proto my, Hartman z Holštejna chceme, aby všem i jednotlivcům, kteří tuto listinu uvidí nebo uslyší, bylo pro odstranění jakýchkoliv pochybností známo, že jsme věnovali naše statky ve Studyni, deset lánu a celé Popluží se stavbami, lesy, lukami, zahradami a ostatními všemi svými přináležitostmi pro spásu duše naší a našeho milého bratra Bohuše i našich drahých rodičů, konventu pobožných řeholnic v Oslavanech, aby z nich braly pro sebe užitky dle své libosti a na věky je jako vlastní držely. Ostatní svěřujeme našemu milému synovi Crhovi, jestliže nás smrtelné z božího dopuštění přežije, aby řečené naše závětní darování proti komukoliv bránil. Aby také toto naše darování učiněné zvlášť ke cti blahoslavené Panny nikdo z našich dědiců či nástupců si nepřisvojil či je porušil, dali jsme listinu potvrdit silou naší pečetě. Dáno v Brně léta páně 1288, dvanáctý den před červnovými kalendami. Svědci hodni důvěry této věci jsou: Crha, syn pana Bohuše, můj strýc, Heřman z Lelekovic, notář Kristián, Oldřich, Michal, Myslibor (všichni) místosudí a přemnozí jiní.

Peter Feketeřeklad darovací listiny Hartmana z Holštejna sepsané dne 21. 5. 1288 v Brně - první zmínka o Lelekovicích.
Překlad darovací listiny Hartmana z Holštejna sepsané dne 21. 5. 1288 v Brně - první zmínka o Lelekovicích.

Při pátrání po prvé zmínce o Lelekovicích se badatelé dostali až k roku 1288. Byla objevena listina otištěná v Codex diplomaticus Moraviae, podle níž Hartman z Holštejna daroval klášteru v Oslavanech svůj majetek ve Studyni (dnes zaniklá ves u Zbýšova). Mezi svědky tohoto právního aktu je uváděn i Heřman z Lelekovic. Tento nejstarší zjištěný záznam se zmínkou o Lelekovicích byl stanoven jako počátek historie obce, i když vlastní osídlení je prokazatelně podstatně starší.

 

NÁZEV OBCE

Nejstarší známá podoba názvu obce byla tehdy pochopitelně poněkud jiná. Psala se u jmen majitelů panství - "...de Lelechwyce". Postupně se  objevují další formy jména: Lelekowicz (r. 1358), Lelecouicz v roce 1361, Lelcowicz 1368, Lelecowicz 1373 a Lelekowicz v roce 1412. V roce 1674 byl název obce uveden jako Lelkowitz, v roce 1718 Lelekowitz. Vývojem se český název mění na Lelekowice (roku 1846) a konečná podoba Lelekovice se používá od roku 1872. Do r. 1918 existovala i německá verze jména, zněla jako dříve Lelekowitz.
Vznik a význam názvu obce má dle odborné literatury několik výkladů, což je důsledkem toho, že se nepodařilo najít jeden ideální a hledaly se další.   Nejpravděpodobnější výklad považuje za základ jména obce ptáka lelka kozodoje. Obec by tak měl založit nějaký knížecí družiník zvaný podle ptáka Lelek. Původ lze také hledat podle tohoto výkladu ve starém slově leleti se - vlniti, kolébati se. Podle tohoto výkladu možno za základ názvu obce považovat verbální význam - lelkovat. Další alternativa odvozuje název obce od staroslovanského slova "lělja" - kmotr, tatínek; volně lze tedy podle tohoto výkladu název obce přeložit jako "ves otců".

 

MÍSTO OSÍDLENÍ

Místo osídlení bylo zvoleno výhodně na okraji hlubokých lesů, při soutoku dvou potoků. Umístění zajišťovalo pro obyvatele stavební materiál, palivo a obživu, jak z lovu zvěře a obdělávání zemědělské půdy, tak i z obchodu s blízkým městem Brnem a tehdy ještě samostatným Královým Polem. Obchodovalo se s dřevem, štěrkem, páleným vápnem, i se zemědělskými produkty, masem a rybami.
Velký význam pro život obyvatel Lelekovic měla i obchodní cesta z Brna do Prahy, procházející ve vzdálenosti jednoho kilometru západně od vsi. Na jihozápadní straně pahorku, který spadal dost příkře k soutoku potoků, bylo vybudováno opevněné sídlo - hrad nebo tvrz. Přístup k hradu byl ze severovýchodní strany. Z ostatních stran byl chráněn jak rybníky, které se pod hradem rozlévaly, tak i strmými svahy.

 

Do vnějšího zdiva lelekovického kostela, v jeho jihovýchodní části, je zabudován ve vodorovné poloze pískovcový kámen o velikosti 118 x 50 centimetru, do kterého je vytesán kříž. Jedná se zřejmě o náhrobek významnější osoby z 13. století, který byl druhotně zazděn při budování sakristie s věží. Dost možná, že se jedná o náhrobek některého z rodičů nebo prarodičů prvně uváděného vladyky z Lelekovic.