Navigace

Obsah

    OBEC V 16. STOLETÍBEC V 16. STOLETÍ

1V 16. století se obec značně rozrostla. Žilo zde přibližně 180 obyvatel ve 36 domech stojících především v dnešním středu vsi (v Koutě) a blízkém okolí. Na tehdejší dobu byly Lelekovice velkou vesnicí. Části obce, kterým se dnes říká Záhumení a Poňava, či část obce od Dvora k České však nebyly osídleny vůbec. Obhospodařováno bylo 400 měřic (88 ha) poddanské půdy. K panství Lelekovice stále náleželo i území dnešní obce Česká a do poloviny století také téměř celý komplex lesů v masivu Babího lomu. Obě zaniklé obce – Kaménka a Srnávka - se naposledy jako pusté zmiňují roku 1520. Pak už Srnávku pohltil les a Kaménku tajemství, kde vlastně byla.

Hrad už byl rozbořen a asi i rozebrán na kámen, dominantní stavbou v obci kromě kostela zůstal zděný hospodářský dvůr v místě, jemuž se dodnes říká Ve Dvoře. U dvora byly dva velké ovocné sady - štěpnice, ve kterých se pěstovaly jabloně, hrušně, třešně a ořešáky. Ve vesnici v té době bylo osm rybníků, které známe jménem, ale u většiny nevíme, kde který byl. Už zde existovaly 2 mlýny (pozdější tzv. Alexův a Slavíčkův), u jednoho navíc pila. Byl tu zřízen pivovar a sladovna. V Lelekovicích jsou uváděny 2 hospody, jedna v obci, druhá zajisté v dnešní České u Baumannů na dálkové komunikaci.

Zůstal zachován "Urbář kuřimského panství 1570", ve kterém jsou popsány tehdejší povinnosti lelekovických poddaných. Vrchnost stanovila obci "úroční" dávky: Bylo předepsáno 3 kopy a 56 slepic ročně (tj. 236 slepic), na Vánoce je poddaní odevzdávali jako "úroční slepice". Na Velikonoce byla vybírána "úroční vejce" v množství 6 kop a 46 vajec (406 kusů). Odvody byly předepsány diferencovaně podle množství obhospodařované půdy, avšak i bezzemkům (ti platili nejméně).

Stálé platy pro vrchnost byly předepsány ke sv. Jiřímu (24. dubna) a sv. Václavu (28. září). V obou případech obec odevzdávala 8 zlatých, 25 a půl groše. Na sv. Martina (11. listopadu) byli obyvatelé povinni odvádět osevní oves, a to 315 litrů ovsa z hektaru.  Opravdu nezvyklá se nám dnes zdá být stanovená povinnost našich předků "….. vyšenkovat o posvícení pánu a držiteli statku dvě bečky vína, přičemž každej máz o jeden bílej peníz vejše a dráže, než jinde šenkují "…..to nebylo zanedbatelné - celkem se takto muselo v Lelekovicích vyšenkovat 400 mázů, to je 453 litrů vína. Poprvé k roku 1569 známe jména poddaných, řazených podle velkosti polností, které měli v pronájmu. Dodnes se zde však tyto rody nezachovaly.

Zajímavý doklad topografie lelekovického okolí té doby je ukryt v listině, podle které klášter sv. Michala v Brně prodal roku 1542 městu Brnu „… les a horu, kteráž leží za kostelem lelekovským, řečená Zakopaná a prostřed tej hory ležící druhej les a horu, které říkají Podskalí, ležící pod Kozími hřbety proti Vopálené hoře, třetí les a horu jedlovú, která slove Mniská hora, ležící mezi lelekovskýma horama na tu stranu k Svinošicím. . . "

Sepsal Martin Culek